SDH Studénka-nádraží - založen 1927
|
Vznikem Československé republiky došlo ke zrušení šlechty a částečnému omezení vlastnictví půdy velkostatkářů. Blücheři se sídlem v Raduni vlastnili 8 velkostatků, z toho jeden ve Studénce. Tento velkostatek v roce 1921 nabídli k parcelaci. Z části byly pozemky rozděleny mezi drobné držitele půdy a z části rozparcelovány na stavební místa. Tím došlo v okolí nádraží v letech 1920 – 1925 k čilému stavebnímu ruchu. Jak praví kronika „Doba k takovému podnikání byla velmi příznivá, neboť o práci a slušné výdělky nebylo nouze“. Nádraží a jeho nejbližší okolí, které vždy tvořilo jakousi samostatnou čtvrť obce zcela změnilo svou tvář díky pilnému stavění domků. Vzniklé novostavby zaplnily mezery prázdných ploch na nádraží a v jeho okolí. Současně vznikla úplná kolonie úhledných rodinných domků po levé s traně silnice vedoucí od nádraží k vlastní obci Studénka a podél trati do Bí1ovce až po Panskou cestu. Počet obyvatel vzrostl přílivem rodin různých složek i národností.
Vlastní obec Studénka vzdálena od nádraží asi
Schůzi zahájil ve 13:30 hod. předseda přípravného výboru Čeněk Honus a seznámil přítomné „s povšedními úkoly hasičstva, poukázal na jeho národnostní význam, na to že v bývalé monarchii bylo hasičstvo v zemi Moravské a Slezské od počátku svého trvání střediskem národně uvědomělých a pro národ náš pracujících lidí. Upozornil, že hasičstvo pojí v sobě lidi nejrůznějších povolání a společenského postavení, nejrůznějšího přesvědčení politického a náboženského, připomenul hluboké mravní, jakož i sociální, poslání hasičstva a vyzval přítomné aby se v počtu co nejhojnějším přihlásili do řad nového sboru. Těm, kteří mají v úmyslu přihlásiti se za členy kladl na srdce, aby si byli vždy vědomi významu svého poslání, aby vždy bez reptání vykonávali své povinnosti poctivě, věrně, s radostí a to vždy nejen v dobách dobrých, ale i vážných“.
Do sboru se přihlásilo 40 činných členů a 7 přispívajících členů. Poté byla zvolena volební komise, která přikročila k sestavení kandidátky na členy výboru a dle této kandidátky byli zvoleni následující funkcionáři: Honus Čeněk, majitel pily starosta sboru Fabián František, průvodčí vlaků místostarosta Demel Josef, účetní jednatel Rusek Čeněk, stolař pokladník Babinec Bohdan, zámečník vzdělavatel Londýn Viktor, zámečník přísedící Petráš Otto, strojník náhradník Honus Josef, poštovní podúředník velitel sboru Fabián Štěpán, železniční zřízenec místovelitel Richter Arnošt, zámečník velitel stříkačky Langer František, strojník velitel lezců Rusek Čeněk, povozník velitel bouračů Kutna Antonín, průvodčí vlaků náhradník Honus Jindřich, podúředník revizor účtů Janáček Alois, vlakvůdce revizor účtů Minster Vilém, kovář revizor účtů Jak je uvedeno v kronice „Za takových okolností vznikl náš sbor dobrovolných hasičů Studénka-nádraží, jeden z takových sborů založených z národnostních důvodů. Kromě nadšenců a chuti k práci, kromě pevné vůle existovati a uhájiti zaujaté stanovisko, nevlastnil sbor ničeho. Nebylo prostředků finančních, nebylo výstroje a výzbroje pro členstvo, nebyla ani stříkačka, kterou snad každý sbor, aby svému poslání úplně vyhovoval potřebuje v první řadě. Byla zde však pevná vůle vše potřebné si opatřiti a je známo, že právě pevná vůle jest onim činitelem, která již lecjakou hlubokou propast překlenula pevným poutem“. Sbor v této době prožíval velké těžkosti. Žádal o peněžní půjčku, ale ta mu nemohla být poskytnuta, protože neměl záruky ve sborovém majetku. Členové sboru ovšem ukázali svou obětavost a ti, kteří měli pevné služební příjmy, nebo vlastnili nemovitý majetek vzali závazek na sebe a tak umožnili poskytnutí půjčky od místní Kampeličky ve výši 3.000 Kč. Z těchto peněz zakoupil sbor první výzbroj pro 23 členů od Hasičských závodů Čechy u Prostějova.Výbor se obrátil na sbor Studénka-obec s žádostí o přenechání čtyřkolové ruční stříkačky, kterou mimo motorové stříkačky vlastnil. Tuto žádost však tento sbor odmítl. Jelikož ruční stříkačka nebyla vlastnictvím sboru, ale majetkem obce, rozhodlo zastupitelstvo obce o převedení stříkačky sboru na nádraží. Sbor Studénka - obec s ruční stříkačkou zapůjčil nádražnímu sboru na jeho žádost V roce 1937, po schválení na členské schůzi, si členové sboru zakoupili u fy. N. Wavreczka, která sídlila v Novém Jičíně, z vlastních prostředků motorovou stříkačku včetně trojáku, Za německé okupace 1938 - 1945 Když v říjnu 1938 došlo k německé okupaci a Studénka byla pojata do pátého pásma, došlo odchodem členů do okleštěného Československa k poklesu členstva. Sbory v obci byly podřízeny německému L andrátu v Bílovci.
Všechny výdaje sborů byly omezeny a kontrolovány. Za okupace neprováděly sbory žádnou společenskou a kulturní činnost. Pro hasiče byla stanovena věková hranice 60 let, čímž byla vyřazena celá řada velitelů z aktivní služby. Pro nové velitele bylo ustanoveno úspěšné absolvováni německé hasičské školy. Vyřazení členové byli zařazení do letecké civilní ochrany a měli povinný výcvik.
Na základě nových směrnic byly hasičské sbory ve Studénce sloučeny do jednoho sboru Studénka -obec. Z aktivního nádražního mužstva bylo utvořeno samostatné družstvo s velitelem družstva Josefem Mendem. Výzbroj a výstroj zůstaly v nádražní zbrojnici. Pro lepší akceschopnost bylo družstvu na nádraží přiděleno řeznické auto Františka Steina. Družstvo se zúčastňovalo 3krát měsíčně cvičení v obci a jednou v nádražní zbrojnici. Činnost sboru b y1a přímo podřízena německému starostovi, který kontroloval výcvik p odle nových směrnic. Veškerá výzbroj a výstroj byla pořizována z prostředků obce. Pro nedostatek vodních zdrojů v okolí nádraží byla na příkaz německého velení v příkopě u zbrojnice vykopána provizorní požární nádrž, kterou museli vykopat členové nádražního družstva. Po osvobození 1945 - 1950 Při osvobozovacích bojích došlo ke ztrátě části výstroje a výzbroje . Po provedení nejnutnějších oprav bylo přikročeno k obnově činnosti sboru. Byl zvolen prozatímní výbor se starostou Čeňkem Ruskem a velitelem Karlem Kunckem. Sbor měl 27 členů a vlastnil 4 kolovou ruční stříkačku, přenosnou motorovou stříkačku na dvoukolovém vozíku, Z výnosů veřejných akcí a soutěží, které byly hojně navštěvovány si sbor pořídil z vlastních prostředků chybějící výstroj a výzbroj a v rámci akce UNNRA nákladní auto Ford po americké armádě za 41.500 Kč. Finanční prostředky na nákup vozidla byly získány z výnosu plesu – 20.000 Kč, 10.000 Kč z podílů a 15.000 Kč z půjčky od okresní Spořitelny v Bílovci. Od MNV Studénka obdržel sbor za p. Staňkem u mlýnského náhonu pozemek. Část oplotil na vý1etiště a volná část byla použita jako cvičiště. Protože byl pozemek poležen nízko a po deštích byl zaplavován vodou z Mlýnské strouhy, bylo nutné jej upravit navezením velkého množství zeminy, kamenů a drti, vybudovat pevnou příjezdovou cestu, pořídit betonový taneční parket, prodejní stánky a dobré osvětlení na výletišti. Všechny práce vykonali členové ve svém volném čase zdarma a potřebný materiál nakoupili za prostředky sboru. Při tom ovšem nezanedbali pravidelná cvičení a stali se vážnými soupeři v soutěži okolních sborů, o čemž svědčí velká řada trofejí, které družstva získala. Mimo to, ale nezanedbávali ani další úkoly jakými byly preventivní kontroly, noční žňové hlídky podél železniční trati do Bílovce, instruktáže žáků ve školách, konali povodňové hlídky u starého mostu přes řeku Odru, aktivně zasáhli při povodních, pečovali o lávku přes mlýnský náhon a dle potřeby ji opravovali. V roce 1949 došlo ke změně ve funkci starosty, kterou převzal zemřelém Čeňku Ruskovi bratr Jindřich Honus. Období let 1951 – 1959 V tomto období pokračovali členové sboru v úpravách výletiště, na kterém mimo jiné vysázeli nové stromy, provedli opravu hasičské zbrojnice a přistavili k zbrojnici sklad pohonných hmot (náklad na opravu a přístavbu 27.700 Kč). Všechny opravy financoval sbor ze svých finančních prostředků. Po opravě byla na zbrojnici instalována elektrická siréna. Na vozidle byla provedena generální oprava, odstraněna korba a zhotovena nová požární nástavba, kterou si členové zhotovili sami a za vlastní prostředky. Při této opravě bylo celkem odpracováno 744 hodin a členové byli honorováni 5 Kč/hod. Od MNV získal sbor spolkovou místnost v domě čp. 487 (vedle pily – stavebnin), která sloužila pro schůzky výboru, školení a další spolkovou činnost. Členové sboru zasahovali u velkých požárů v objektu ČSD a Vagonky Tatra Studénka, za což obdrželi od těchto organizací poděkování za poskytnutou pomoc. Družstvo dorostenek, pod vedením Liby Havránkové, zvítězilo v okresní soutěži a postoupilo v r. 1959 na celostátní soutěž požárních družstev do Bratislavy, kde náš sbor čestně reprezentovaly. Pro pokročilý věk se vzdal dlouholetý starosta br. Jindřich Honus své funkce. Na jeho místo byl zvolen br. Oldřich Minster. Sbor pořádal pravidelné společenské akce jakými byly např. požárnický ples, různé slavnosti, noční karnevaly nebo přednášky a z jejich výnosů financoval opravy a nákup materiálu. Mladí hasiči se podíleli o žních na pochůzkových hlídkách podél bílovecké trati, aby se předešlo požárům od jisker parních lokomotiv. Muži pak pravidelně drželi noční žňové a domovní hlídky. Období let 1960 – 1969 V roce 1960 bylo na základě zřízení nového okresu Nový Jičín zařazeno do okrsku Studénka 7 sborů: Studénka-město, Studénka-nádraží, Studénka-Butovice, Vagonka Tatra, Albrechtičky, Bartošovice a Pustějov. Nově zvoleným starostou sboru se stal br. Josef Havránek, který se ovšem z pracovních důvodů své funkce za dva roky vzdává a starostou je zvolen br. Jan Gajdůšek. Hasičská zbrojnice dostala novou fasádu, na které se v akci „Z“ podíleli členové sboru Členové sboru pokračují ve zvelebování hasičského výletiště na nádraží, opravují most před mlýnský náhon, který byl poškozen při povodních a pořádají tradiční sportovní, kulturní a společenské akce. Mladí hasiči společně se staršími členy drží žňové hlídky dokud není ukončen provoz parních lokomotiv na tratích ČSD, povodňové hlídky, provádějí preventivní prohlídky budov a pomáhají městu a místnímu JZD formou brigád. Období let 1970 - 1979 Starostou sboru byl nově zvolen br. Karel Jalůvka, který byl velmi aktivní člen a za jeho „starostování“ se podařilo provést kus poctivé práce. V roce 1 976, po bezmála 30-tileté službě, bylo nutné z technických důvodů vyřadit požární vozidlo Ford. Jako náhrada byl zakoupen vůz Tatra 805 ze stanice ČSD Český Těšín. Na výletišti byl vybudován dřevěný přístřešek pro orchestr, nové WC, provedena rekonstrukce elektrických rozvodů, instalováno nové osvětlení, které darovaly ČSD, rekonstruováno celé oplocení výletiště a provedeny terénní úpravy. Na výletišti byly dále zabetonovány nosné sloupy a podlaha pro hudební pavilon. Dřevěnou stavbu pavilonu pak provedl podle vlastního návrhu br. Jan Václavík. Ve zbrojnici byl opraven dřevěný strop, vyměněny poškozené krovy, odstraněna stará eternitová střešní krytina a nahrazena hliníkovým plechem, oplechována věž, opravena siréna a na zadní straně zbrojnice opadávající omítka nahrazena břízolitem. V roce 1978 zasáhla část Studénky I a nádraží velká záplava, u které členové sboru aktivně zasahovali. V tomto období se sboru dařila nejlépe práce s mládeží. Aktivně pracovala dvě družstva mladých hasičů, která se pravidelně účastnila soutěží mladých hasičů a umisťovala se na špici výsledkových listin. Období let 1980 - 1989 V roce 1982 se po technických prohlídkách stalo vozidlo Tatra 805 nepojízdné pro poruchu motoru a přední nápravy. Po Jednáních s MěNV došlo k zakoupení ojetého vozidla Avie z Nábytku Česká Třebová. Jelikož se jednalo o valník bylo nutné toto vozidlo pro potřeby hasičů upravit. Přestavbu vozidla opět provedli členové sboru za finanční pomoci města. Z původního valníku bylo vozidlo přestavěno na speciální požární automobil. Po schválení provedené přestavby na dopravním inspektorátu bylo vytvořeno dílo v hodnotě přesahující 100.000 Kčs, přičemž náklady na zakoupeni původního vozidla byly 18 500 Kčs a náklady na materiál nepřesáhly 50.000 Kčs. Z pokladny sboru bylo v průběhu stavby uvolněno zhruba 20.000 Kč. Tento automobil nám slouží dodnes. V tomto období byla provedena generální oprava elektrické instalace ve zbrojnici, provedena venkovní úprava okolí zbrojnice a vybudována odstavná plocha pro požární vozidlo na nevyuži tém prostoru. Velký kus práce vykonali členové sboru při rekultivaci louky před výletištěm, na kterou byly navezeny sutiny z demolice cca 12 rodinných domků, které musely ustoupit rozšiřování areálu Vagonky. Tyto sutiny bylo nutné rozhrnout, navést hlínu, srovnat povrch, vysbírat kamení a zasít trávu. Toto se povedlo provést za pomoci města a místního JZD. Mimo tyto činnosti se ještě členové sboru účastnili např. přípravy a průběhu etapy Závodu míru, který vedl přes naše město, nebo v rámci pomoci městu natřeli všechny sloupy veřejného osvětlení od Dělnického domu až po železniční přejezd. Jako malou odměnu za aktivní práci pro své členy uspořádal sbor dva zájezdy za krásami Jižních Čech a na Slovensko. Poté co ze zdravotních důvodů odstoupil z funkce starosty br. Karel Jalůvka byl do čela sboru zvolen br. Miroslav Holaň, který tuto funkci vykonává i v současnosti. Období let 1990 – 2000 V tomto období nastaly velké změny i u dobrovolných hasičů. Byla změněna celá organizace dobrovolné požární ochrany včetně názvu. Stávající název Svaz požární ochrany byl nahrazen starým historickým názvem Sbor dobrovolných hasičů. V tomto období všeobecných změn v rámci restitucí přišel sbor o společenskou místnost, jelikož objekt v němž byla místnost umístěna byl vrácen původnímu majiteli.Tato skutečnost přinutila členy sboru tento stav nějakým způsobem řešit. Po několika letech schůzování na různých místech se podařilo sboru získat od města do užívání starý sklad za obchodem s potravinami na nádraží.Tento sklad se nám podařilo postupně za vydatné pomoci města zrekonstruovat a upravit do podoby vyhovující spolkové činnosti. Na výletišti bylo kompletně opraveno vnitřní oplocení - drátěné pletivo bylo vyměněno za plotové dílce z vlnitého plechu, které současně tvoří zvukovou bariéru. Byla dokončena stavba přístřešku „Salaš“ pro návštěvníky výletiště. V roce 1997 postihly větší část naší republiky velké záplavy, které se nevyhnuly ani našemu městu. Členové sboru se nepřetržitě několik dnů podíleli na likvidaci následků záplav. Požární družstvo pokračovalo v tradici svých předchůdců a účastnilo se různých požárních soutěží s velmi dobrými výsledky, což napomohlo sboru získat právo pořádat 1. ročník soutěže požárních družstev „O putovní pohár ústředního starosty Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska“. Soutěže se zúčastnily družstva z celé České republiky a za přípravu a organizaci soutěže jsme od ústředí dostali pochvalu a poděkování. Současnost 2000 - 2006 V těchto posledních létech došlo k jedné významné události v organizaci jednotek SDH, kdy byly sloučeny jednotky SDH Studénka-město, Studénka-nádraží a Studénka-Butovice do jediné jednotky, která nese název Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Studénky a jsou do ni zařazeni členové jednotlivých organizací SDH působících na území města. V těchto létech byla dokončena rekonstrukce klubovny sboru, provedena kompletní oprava vnějšího oplocení výletiště, vyměněna střešní krytina na „Salaši“ a prodejních stáncích. Po delší době připravil sbor pro své členy 3 denní zájezd do okolí Moravského krasu. Současný výbor SDH Studénka-nádraží Miroslav Holaň starosta Josef Mateřánka náměstek starosty Petr Sič velitel Ivo Hotárek zástupce velitele Jiří henzel preventista Pavel Stanečka jednatel Radmila Hotárková hospodář Ladislav Hlipala materiálně technický referent Pavel Bém referent civilní ochrany Ivan Hlipala člen výboru Václav Knopp člen výboru Závěrem Toto je jen stručný výtah z historie tohoto sboru. Dnešní členové se snaží pokračovat v tradicích sboru a být neustále připraveni pomoci občanům města Studénky.
|
